Je UX výzkum statisticky signifikantní?
„6 respondentů je nějak málo. Má nás to vůbec zajímat, když ten výzkum není statisticky významný?“
Každý výzkumník to slyšel. Jednou provždycky – tahle otázka je v UX výzkumu vedle jak ta jedle. Kvalitativní UX výzkum není o číslech, ale o teoretické saturaci – o momentě, kdy další data nepřinášejí nic nového, jen opakování už známého.
Co se v článku dozvíte?
- statistika vs. saturace
- k čemu vůbec UX výzkum je
- argumentace pro stakeholdery
- začátečník
- 5 minut
- význam UX výzkumu
Představte si, že pět aut projede rozbitou silnicí, a všichni si urvou kolo. Kolik dalších nepojízdných aut potřebujete, než uznáte, že je potřeba tu silnici zalátat?
A přesto se pořád ptáme:
↳ „Ale je to fakt statisticky významné?“
↳ „Můžeme si být jistí, že to reprezentuje všechny uživatele?“
↳ „Chceme dělat rozhodnutí na základě šesti lidí?“
A neptáme se jen my, ptají se hlavně stakeholdeři. Jak jim odpovídat a argumentovat?
Výzkum není o velikosti vzorku, ale o saturaci
Cílem není nafouknout vzorek do astronomických čísel, ale zachytit všechny hlavní patterny.
↳ už 5 uživatelů na cílovku často ukáže zásadní problémy
↳ 10-15 uživatelů na cílovku obvykle stačí k plné saturaci
↳ když máte po 15 lidech pořád nové aha momenty, znamená to nejspíš, že scope výzkumu je příliš široký
Přestaňte lákat na čísla, posviťte si na řešení
Závěr „3 z 5 uživatelů měli problém s X“ vyvolá okamžitě otázky nad statistikou a významností vzorku.
Místo toho použijte radši:
↳ „Uživatelé opakovaně tápali v hledání téhle funkce.“
↳ „Většina čekala X, ale dostala Y.“
↳ „Objevil se jasný vzorec kolem [pain pointu].“
Přehodíte tím pozornost z debat o číslech na řešení problému. A to přece jde, vyřešit problém.
Statistická významnost? Riziko pro byznys.
Když se stakeholder ptá „Je to signifikantní?“, ve skutečnosti chce vědět: „Můžeme se na to spolehnout a řídit se tím?“
Odpovězte:
„Neděláme výzkum pro akademické účely. Hledáme pain pointy, co nám reálně berou uživatele, tržby nebo dobré jméno.“
Nikdo se neptá po statistické významnosti vzorku o jedné hlavě, když CEO bouchne do stolu, že zažil (nebo dostal zpětnou vazbu na) špatnou uživatelskou zkušenost. Tak proč se tváříme, že názor běžného uživatele a CEO má jinou váhu?
Přehoďte otázku zpátky
Až zas někdo zvedne otázku významnosti, odpovězte vlastními otázkami:
↳ Kolik ztracených uživatelů budete brát jako dostatečně významný vzorek?
↳ Kolik peněz musíme přihrát konkurenci, než to opravíme?
↳ Kdybys to zažil ty, chtěl bys, aby to někdo změnil?
Kontext je důležitější než velikost vzorku
Statistická významnost vám řekne, že je něco správně zadefinované a spočítané. Neřekne vám ale, jestli je to důležité pro byznys.
Podstatné je, s kým jste mluvili a jak jasný vzorec jste odhalili.
↳ 3 z 5 enterprise zákazníků bojují s onboardingem? 3x byznysové riziko.
↳ 2 z 6 uživatelů narazí na blok, co je zastaví od konverze? 2x ztracená tržba.
↳ 5 ze 7 uživatelů nevěří vašemu zabezpečení? Obrovské riziko krachu.
Když insight může ovlivnit retenci, adopci nebo tržby, bezpředmětným se stává handrkování o velikost vzorku.
Výzkum totiž není o dokazování pravdy. Je o předcházení drahým chybám dřív, než nastanou. Snaží se předcházet drahým chybám dřív, než nastanou. Tak se přestaňte zasekávat u čísel a zeptejte se, co bude dál – jak to ovlivní byznys, riziko a akci.
POŘÁD SI NEJSTE JISTÍ, JAK NA TO?
