Návodné otázky

Takhle ne(ne)

„Líbí se vám tahle funkcionalita?“

→ Návrhy

„Co si myslíte o téhle funkcionalitě?“

“Jak používáte náš produkt?”

Kontext

Pokud mě nějakou dobu sledujete, určitě už víte, že ve výzkumu je důležité klást obecné a neutrální otázky, abychom respondentům nenapovídali, co od nich chceme slyšet. Lidé obvykle chtějí ostatním udělat radost (a sobě ulehčit práci s přemýšlením), takže když jim dáte hint v podobě citově zabarveného slova “líbí”, řeknou si “aha, chtějí slyšet, že se mi to líbí”, a tak je pro ně přirozené a jednoduché udělat vám radost, říct, co zjevně chcete slyšet a odpovědět “jo, líbí”. To nám ale nepomůže ani v tom, abychom zjistili, jestli se respondentovi ta funkcionalita opravdu líbí, natož jestli je užitečná, doopravdy ji použije nebo nedejbože jestli vůbec má problém, který tou funkcionalitou řešíte.

Díky neutrálním otázkám dostanete z výzkumu opravdové insighty místo kupy confirmation biasů.

Zahlcující otázky

Takhle ne(ne)

„Co si myslíte o ceně, designu a užitečnosti našeho produktu?“

→ Návrhy

„Jak na vás působí design produktu?“

“Co vás napadne jako první asociace, když vidíte tenhle produkt?”

Kontext

Otázku. Po. Otázce. Prosím. Rozumím tomu, že někdy chceme všechno najednou. Všechno odkrýt, všechno vědět, hlavně efektivně a neztrácet čas. Jenže čím víc ve výzkumu spěcháte, tím větší maglajz při analýze budete mít. Respondent se pravděpodobně stejně chytí jen jedné části otázky. Takže pokud vám jde opravdu o to zjistit zpětnou vazbu na všechny otázky, nekomplikujte to a položte je jednu po druhé.

Čím jednodušší a nekomplikovanější otázky jsou, čím kratší věty pokládáte, čím míň slov obsahují, tím spíš se doberete důležitých insightů místo chuchle informací, které nerozmotáte ani s nůžkama v ruce.

Ano/ne otázky

Takhle ne(ne):

„Řeší to váš problém s ranním vstáváním?“

→ Návrhy

„Můžete mě provést tím, jak vypadá vaše ráno teď?”

“Jak řešíte ranní vstávání v tuhle chvíli?”

Kontext:

Jsme zase u confirmation biasu, taky už to v tom vidíte, že? Ale nejenom to, položili jste uzavřenou otázku. I ty mají ve výzkumu svoje místo a čas, ale pokud se chceme dozvědět zpětnou vazbu na produkt, chceme zákazníka spíš rozmluvit. Uzavřené otázky dialog uzavírají. Respondent vám odpoví ano nebo ne a dialog dál nerozvíjí. A hlavně se nedozvíte, jestli vaše řešení je pro zákazníky to nejlepší možné, nebo (zase) jestli by vaše řešení opravdu používali.

Nechte respondenty napovědět vám, co a jak v tématu řeší v tuhle chvíli, jaké si našli copingové strategie, a co by jim opravdu pomohlo.